Moje osobní cesta začala vlastně již od mého narození, v mém životě měli lidé s postižením vždy své místo. V rámci volného času jsem jezdil již jako dítě na integrované tábory, a moc se mi líbilo, jak propojují děti s jakýmkoliv typem postižení a děti z intaktní společnosti, jak si navzájem pomáhají a je to tolik přirozené, jako to bylo...
Již od mala jsem v sobě měla nějak zakořeněno pomáhat a starat se o někoho druhého. Je však nutné přiznat, že zkušenostmi se člověk učí a ne vždy bylo naplněno rčení ´pomoz bližnímu svému a mnohé se ti v dobrém vrátí´. Takovou zkušenost jistě mají všichni. A i když se ve mně postupem času tu a tam obrušovala rozdávající se...
Určitě jsem jako mladá nepřemýšlela o tom, že budu pracovat v sociálních službách. Nicméně v srpnu 1987 jsem nastoupila do Ústavu sociální péče pro děti a mládež v Jaroslavicích jako vychovatelka. O dva roky později jsem založila a dvě desetiletí vedla nynější Hrádek, organizaci pro osoby se zdravotním postižením ve Fryštáku. Neuměla jsem si...
Jako dítě jsem vyrůstala na vesnici, v učitelské rodině a bylo jaksi samozřejmé, že kdokoli s čímkoli potřeboval pomoct, učitel pomohl, poradil, podpořil. A tak se nějak stalo, že i moje volba budoucího povolání směřovala do oblasti školství.
V době, kdy jsem působila v děkanátním Centru pro rodinu Vizovice, z.s., jsem začala přemýšlet nad svou další profesní cestou. V myšlenkách mě napadly otázky: "Co umím, co mi dobře jde? Tak určitě vést velkou domácnost, ve velkém rodinném domě, postarat se o starší lidi, poskytnout jim potřebnou péči a nabídnout jim denní zážitky tak, aby mohli...
Moje představa o pracovním uplatnění byla dlouhou dobu mimo sociální služby. Často slyším, že tyto služby člověk pozná, až je potřebuje (mnozí se pak nestačí divit, co všechno je možné zajistit), nebo když se stane, že se v pomáhající profesi začne z nějakého důvodu pohybovat. V mém případě šlo o novou pracovní příležitost. Ovšem musím přiznat, že...
Charita Zlín každoročně vydává Výroční zprávu, která mapuje činnost neziskové organizace v daném kalendářním roce. Ta s letopočtem 2021 svým obsahem nastiňuje smysluplnost poskytovaných služeb ...
Po velkých vedrech ze dne na den sluníčko v nedohlednu, zatažená obloha, déšť. A zrovna docela intenzivní. Na televizní obrazovce právě běží reportáž stará pětadvacet let (!) o velkých povodních na Moravě. U mikrofonu všem na Zlínsku známý reportér, za jeho zády jedna z nejpostiženějších obcí, Troubky. Vesnice, kde mnozí přišli o střechu nad...
Když se zamyslím nad tím, co pro mne znamená půst, almužna nebo modlitba, tak nevím. V posledních letech se mi zdá, že zvláště v postní době prožívám těžké chvíle, které přicházejí jaksi samy do mého života, některé nečekaně, jiné - méně nečekané. Přiznám se, že je pro mne těžké se nad tímto tématem zamýšlet, ale vím, že jiná cesta není,...
Dnes ráno se u nás před charitním azylovým domovem pro dospělé s dětmi objevil neznámý host. Seděl na lavičce před domem, na hlavě měl turban, byl teple oblečený a mluvil cizí řečí, které nikdo nerozuměl. Kolegyně vyšla zjistit, co se děje. Ten muž nevypadal moc dobře. Anglicky se nám snažil cosi vysvětlit. Přiznám se, že pocházím z doby,...
Měsíc padajícího listí. Čas, kdy je připomínána památka svaté Anežky České, kterou si pracovnice Charitní pečovatelské služby Zlín před léty zvolily jako svoji patronku. Jan Pavel II. o ní napsal: "Sytila hladové, ošetřovala nemocné, pečovala o přestárlé, povzbuzovala bezradné a tak byla schopna šířit pokoj a smíření, dodávat útěchu a vlévat novou...
Před několika lety jsem se zúčastnila duchovní obnovy. Sešlo se nás několik desítek žen a také asi desítka mužů. Obsahem duchovní obnovy bylo mimo jiné uvědomit si, jaká pravidla jsme si během celého života, a zvláště dětství, napsali do svého srdce a kterými se dodnes řídíme. Tato pravidla se většinou utváří podle toho, co nám naši rodiče...