Šla jsem navštívit několik svých přátel v domově seniorů. Když jsem za nimi přišla, někteří z nich seděli na chodbě na lavičce a povídali si. Byla jsem příjemně překvapená, že s nimi sedí i pán, věkem podstatně mladší než oni. Další dobrovolník, napadlo mě a měla jsem z toho radost. Když jsem přišla blíž, viděla jsem, že pán má tepláky...
Cestuji sanitou na vyšetření a čeká mě hodina cesty. Jsem proto ráda, když po chvíli zastavujeme a do sanitky nastupuje starší paní. A jenom koukám, paní nastupuje s pomocí manžela, který je úžasný.
Paní Libuška a pan Vojtěch měli moc hezké manželství, pořád si měli o čem vyprávět a byli stále
v pohodě. Když už oba oslavili osmdesáté narozeniny, pan Vojtěch prodělal mrtvici a najednou nastal problém, jak o něj zvládnout péči.
Paní, která bydlela v mém dětství blízko nás, mě vždy udivovala svou špatnou náladou. A pokud jsme měly společnou cestu od zastávky k domu, bylo neskutečné, na co všechno zvládla nadávat. Ať bylo ráno či večer, pršelo nebo svítilo slunce.
Jsou před námi svátky, kdy vzpomínáme na ty, kteří už s námi nejsou a připomínáme si i ty, s nimiž jsme se mohli jako pracovníci Charity potkávat a kteří nám zůstávají v srdci.
Když jsme si povídaly s paní Marií věděla jsem, že určitě v našem hovoru nebude chybět domeček na samotě. Místo, kde se paní Marie narodila a vyrůstala s mámou, tátou a čtyřmi sourozenci.
Když jsem se setkávala s paní Růženkou, působila jako trochu zpomalená a dalo by se říct, že zvláštní. Zkrátka moc hodná, milá, ale jiná …
Kolekce Jubilejní rok 2025 S panem Ludvíkem jsem se setkávala v hudební škole, kam já jsem doprovázela dceru a on svého vnuka. Děti byly malé a bylo potřeba je přivést a počkat na ně, až výuka skončí. Občas jsme spolu prohodili pár slov. Byl takový radostný a bylo vidět, jak mu na vnoučkovi záleží.
Jednou jsme při posezení se seniory otevřeli téma: Společné soužití generací. Účastníci se vyjadřovali většinou tak, že dříve bylo všechno v pohodě, ale dnes to nejde, protože jsou lidé nároční a nesnášenliví.
Když jsem navštěvovala paní Kateřinu, vnímala jsem, že její syn to s péčí o maminku nepřehání, mírně řečeno. Čekala na nákup i dva týdny, a protože sama už si nakoupit nemohla, měla to náročné. Ale nikdy si na syna nestěžovala, občas jen okomentovala nějaké jeho opomenutí - nezavezl k lékaři, neměla léky, chyběly jí základní potraviny. A protože...
Paní Anička bydlela dlouho sama, rodina za ní chodila pouze občas, a tak asi proto zaháněla nudu sledováním reklam, které nabízely SUPER prostředky na zlepšení zdraví a krásy.
U mučedníků a světců se vždy hledala opora a posila v nejrůznějších životních situacích. Důvěra v jejich přispění, zkušenost, obdiv a úcta souvisely s přijímáním jejich jmen. Ze stejného důvodu i dnes z nich vybíráme patrony a vzory pro život. Patron je pomocníkem ve výchově, ve vedení k Bohu. Vždyť každý potřebuje ke štěstí lidskou bytost na všech...