´V čase stáří mě neopouštěj´ (srov. Žl 71,9). Téma zvolené Svatým otcem u příležitosti Světového dne prarodičů a seniorů má za cíl upozornit na osamělost v životě mnoha starších lidí

Paní Evu jsem se poznala v charitní Domovince - centru denních služeb pro seniory. Byla to velmi příjemná, asi osmdesátiletá paní. Moc si pobytu na Domovince vážila a využívala každou možnost k procvičení ducha i těla. Chtěla úkoly navíc, chodila cvičit i mimo obvyklou dobu, luštění a rébusy měla vyřešeny dříve, než ostatní uživatelé.

Důvod jsme věděli všichni, protože často sama říkala: "Snažím se, abych nebyla nikomu na obtíž." Na obtíž nechtěla být své dceři, která žila na jihu Moravy s manželem (v jejím domě) a slíbila jí, že si ji k sobě vezmou, pokud bude potřebovat.

Krom dcery tu byla ještě jedna blízká osoba. Paní Eva měla vnučku, která žila daleko v zahraničí, a i když se setkávaly jen jednou v roce, bylo vidět, jak se mají rády. Paní často dostávala dopisy i s fotografiemi. Vnučka pro ni fotila své zážitky, přírodu, dům, kde bydlela. Babička si fotky nosila v kabelce a ráda je ukazovala. A když vnučka přijela do Zlína, tak přišla také do Domovinky nejen za babičkou, ale všemi a podrobně se zajímala, co všechno se tady děje. Bylo to moc hezké. A paní Eva? Ta jen zářila štěstím.

Přešlo pár roků a zdravotní stav paní Evy se hodně zhoršil. Po hospitalizaci v nemocnici už byl potřebný pravidelný dohled. Nešlo primárně o péči jako takovou, ale nemohla být doma sama. A to byl moment, kdy měla dcera naplnit své sliby, že se maminky ujme, pokud bude potřebovat. Z jejich úst ovšem uslyšela něco zcela jiného: "U nás to nejde." Netrvalo dlouho a paní Eva obývala malý pokojík v pobytovém zařízení pro seniory.

Pokaždé, když jsem ji navštívila, byla moc smutná a trápilo ji, že se k ní dcera tak zachovala. Nadějí pro ni byla vnučka, která jí ujišťovala, že za několik měsíců přijede a odveze si ji k sobě. Ale to už nestihla. Když jsem si s ní na pohřbu její babičky povídala, svěřila se mi, se slzami v očích, že všem, kdo jsme v Domovince trávili čas s její babičkou, toto závidí.

Požehnaný čas přeje Noela, pastorační asistentka