Když vás někdo napálí, můžete na chvíli ztratit důvěru a ochotu pomáhat …

PROSÍM VÁS, POMOZTE MI, JSEM HLUCHONĚMÁ A BYLA JSEM OKRADENA O VŠECHNY SVÉ DOKLADY. POTŘEBUJI SE DOSTAT DO PLZNĚ.

Paní s takovou cedulkou na prsou jsem před pár lety potkala v centru Zlína. Vyhnula jsem se jí, ale když jsem ji potkala o chvíli později, tak jsem jí peníze dala. Bylo mi jí moc líto, vypadala hodně zbědovaně a nebyla schopná komunikace. Když jsem ji se stejnou cedulí potkala o pár dní později, bylo mi z toho smutno. Paní asi byla obětí někoho, kdo využil jejího stavu fyzického i psychického.

Ale když vás někdo takto napálí, můžete na chvíli ztratit důvěru a ochotu pomáhat.

Tato zkušenost mne ale moc dlouho netrápila. Spíš mě trápí situace, kdy jsem mohla pomoci a nezareagovala jsem.

Potkala jsem na náměstí Míru mladý pár. Bylo to v zimě a byl sníh a ta mladá žena měla na nohou plátěné a úplně promáčené tenisky. Dodnes vím, i po pár letech, kde jsem je potkala a jak ty tenisky vypadaly! Mohla jsem jim nabídnout charitní šatník, nebo jim pomoci jinak, ale neudělala jsem NIC.

Možná také se někdy snažíte udělat radost, nebo nějak pomoci a nevyjde to. Ale věřte mi, že neudělat nic je horší.

Požehnaný čas přeje Noela, pastorační asistentka 

fotografie zdroj Chris F, pexels.com