Je Květná neděle a já přemýšlím o sobě, blízkých, i těch, kteří se mi vzdalují

Velikonoce. Pro někoho svátky jara s kuřátky, zajíčky a vajíčky, pro jiného chvíle zastavení, půstu, rozjímání. Přiznám se, že patřím tam, kde je menšina. Takže se občas zastavím, postím, snažím se přemýšlet o sobě a o všech, kdo jsou v mém životě blízko, i o těch, kteří se kolem mne jen tak míhají, nebo se nacházejí až příliš daleko. A já mám v poslední době pocit, že těch posledních jmenovaných přibývá. Že někteří lidé z mého okolí se jaksi stále více vzdalují a já nemám dostatek sil a času, se jim neustále přibližovat. A naopak.

Na jedné početné duchovní obnově na Velehradě jsem před několika lety viděla krásnou mladou ženu, která byla sama a jako by tam ani nepatřila. Dokonale oblečená, učesaná, nalíčená. V mých očích prostě modelka. Když jsem letos opět na Velehrad zavítala, míjela jsem větší či menší skupinky společenství. A pak jsem ji zahlédla. Krásná, mladá, tichá žena, tam byla znovu. Dokonce seděla na stejném místě jako minule. Opět sama.

Mám už své zvyklosti, Takže z velehradské baziliky jsem zamířila do blízké cukrárny, abych se, jako při každé návštěvě, trochu občerstvila, začetla se do knihy a jen tak poseděla. Onu mladou ženu jsem uviděla hned, jak jsem vstoupila do místnosti. Nedalo mi to. Pozdravila jsem, představila se a zeptala jsem se, jestli si k ní mohu přisednout. S nadšením souhlasila. Než jsme si začaly povídat, mi paní poděkovala, že jsem ji oslovila. Také ona mne už před několika lety zaznamenala, ale přišlo jí jaksi nemístné někoho ´jen tak´ oslovit. Ale hlavně, dle jejích slov, neměla sílu s někým mluvit, protože je nemocná, má dýchací potíže a starosti všude, kam se podívá. Naše setkání v cukrárně se protáhlo a my jsme zjistily, že máme mnoho společného. Krom jiného i dýchací potíže a starosti všude, kam se podíváme.

A já jsem si uvědomila, jak velké mám štěstí, když mám dýchací potíže a starosti všude, kam se podívám. A také lidi kolem sebe, kteří se vzdalují a přibližují podle toho, jak mne zrovna potřebují. Protože toto všechno je nedílnou součástí života každého z nás.

Pro mne postní dobu nejlépe vystihl Ivan Martin Jirous ve svých verších, které jsem si zapamatovala:

Neplavil jsem se po mořích
a přece sedím v lodi 
nade mnou nebe ve mně hřích
dva věrní lodivodi

Namísto stěžně vztyčen kříž
tak pořád doufám že mě něžně
nad vodou podržíš

Přeji všem požehnané a pokojné Velikonoce ♥ ♥ ♥ Jana Černá, pracovnice přímé péče

Svatý týden 

začíná Květnou nedělí a končí Božím hodem Velikonočním (následující neděle), tedy vzkříšením Ježíše Krista. Mezi nimi je Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota.

Na Velký pátek byl Ježíš odsouzen, ukřižován a pohřben. Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Přibližně v tento čas se proto věřící scházejí k zvláštní bohoslužbě. Je to den přísného postu.

Dopoledne Bílé soboty se nese ve znamení smutku u Ježíšova hrobu, večer a v noci nastávají oslavy vzkříšení Ježíše Krista. 

Velikonoční neděle nebo Boží hod velikonoční, je největším křesťanským svátkem, kdy došlo ke Kristovu zmrtvýchvstání.