I nenápadná kopřiva, někde u sousedů v plotě, nám může dát velké ponaučení

Jednou jsem obdivovala u známých krásnou zahradu. Hodně zeleniny, květiny, moc hezky upravená. A tak mi paní majitelka povyprávěla o svých zahradnických začátcích:

"U nás doma jsme zahradu neměli, já jsem se vdala na vesnici a neuměla nic, co patří k zahradnickému řemeslu. Ale věděla jsem, že bych manžela potěšila, kdybych se o zahradu začala starat. Můj Ivan nebyl moc na pochvaly, ale třeba když se tohle naučím, tak mě pochvala nemine. Říkala jsem si v mladistvém nadšení. Naše nová paní sousedka, stará babička, kterou mi manžel dával za vzor, byla nejen výborná zahradnice, ale i hodná ženská, která mě do tajů zahrádky ráda uvedla. A štědře se dělila o rady i sazeničky. Měla jsem děti brzy po sobě, času nebylo nazbyt, ale dala jsem se do toho. Na podzim porýt,
na jaře okopat, upravit záhonky a vysadit sazeničky a zalévat a zalévat.

Ivan se zahradě docela vyhýbal, a tak se mi podařilo v utajení vypěstovat jeho oblíbenou zeleninu. Kedlubny, okurky, rajčata i papriky. Konečně přišla chvíle, kdy jsem ho poslala do zahrady, že tam má překvapení - první dávka ze stovky kedluben byla připravená ke sklizni. Odešel, vrátil se s pár kedlubnami v ruce a začal si je čistit … a NIC! Žádná pochvala, žádný komentář. Polkla jsem slzy a zeptala se: "Tak co, jak se ti to tam líbí." Chvíli bylo ticho a pak manžel zabručel: "Máš tam kopřivu." Už jsem neříkala nic a šla se podívat, čeho si to všimnul víc, než naší skvělé úrody. Ano, měl pravdu. Kopřiva tam byla. Nakukovala k nám od sousedů v plotě. Hodně jsem si pobrečela, ale pochopila jsem, že můj drahý nemá pochvalu ve svém slovníku. Nikdo ho to nenaučil a tak ani já se asi nikdy ocenění nedočkám. Ale jak vidíte, zahrádce jsem zůstala věrná, baví mě to."

Také my se občas, byť naštěstí výjimečně, setkáme s uživateli a klienty, kteří naši službu nedocení. Ale neberme to nijak zle. Ani je to totiž nikdo nenaučil.

Požehnaný čas přeje Noela, pastorační asistentka