Bůh se na nás dívá s láskou. A není třeba se přetvařovat a maskovat

22.03.2024

"Ježibaba? Tak to byla moje nejhezčí maska," vzpomíná moje kamarádka. "A také nejužitečnější. Je to tak čtyřicet let, bydleli jsme tenkrát v malém činžáku. Mladé rodiny s dětmi, dobrá parta, ale všechny nás trápilo pracné vytápění domu. Topilo se ve sklepě uhlím a dřevem, ale bylo to náročné, stále někdo musel mít službu u kotle. Shánět uhlí, dřevo, uskladnit to, čistit kotel a přikládat ve dne v noci. Podařilo se nám našetřit peníze na moderní topení, ale mělo to háček. Potřebovali jsme k výměně získat povolení. Náš problém byl sekretářka předsedy Národního výboru, kde jsme potřebné razítko mohli dostat. Byla to starší paní, která nesnášela lidi. Pro její aroganci a jedovatý jazyk se jí všichni báli. Ale bylo potřeba se přes ni dostat k předsedovi. Co dělat? Ptali jsme se v okolí a zjistili, že šanci má jen stará a pokud možno škaredá bába. Taková v domě nebyla, tak mi dali sousedé při domovní schůzi důvěru, že to zvládnu v přestrojení. Sousedky nanosily staré oblečení. Sukně, haleny, staré tepláky, na hlavu starý, snad nikdy nepraný šátek - měla jsem výběr veliký. Nebránila jsem se ani věcem zatuchlým a špinavým. Výsledkem byla už zmíněná ježibaba. Množství vrstev oblečení mi bránilo v chůzi, takže kulhání jsem nemusela cvičit, velké staré boty usnadnily šoupavý krok. A ze zápachu oblečení jsem se dusila. Ještě trochu nabarvit obličej do šeda a bylo hotovo. Stěží jsem se dovlekla ke kanceláři. Paní sekretářka se za mě u pana předsedy ještě přimluvila, asi mě chtěla mít už pryč. Povolení jsme dostali a mohli jsme modernizovat. Ale nedalo mi to, když bylo hotovo, šla jsem panu předsedovi poděkovat. Už v civilu. Pětadvacetiletá kočka! Měli jste vidět, jak ta sekretářka zírala. Pan předseda se moc smál a bylo vidět, že ocenil naše nasazení pro věc. A kotel dlouho dobře sloužil. No a u sousedů, tam jsem byla oblíbená."

A tak se zamysleme. Je druhým v naší přítomnosti dobře, cítí se svobodní? A co my, jak je nám ve společnosti druhých? Máme potřebu si kvůli nim nasazovat masku?

Bůh se na nás dívá s láskou a nemusíme se přetvařovat a maskovat. A protože se dívá se stejnou láskou i na ty kolem nás, povzbuzuje nás to ke vzájemné úctě.

Požehnaný čas přeje Noela, pastorační asistentka 

© 2018 Charita Zlín. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky