Prázdniny u dědy …
"Jednou
jsme s dědou řezali dřevo. Byl jsem malý kluk a na prázdniny u dědy, který
bydlel na samotě, jsem se moc těšil," začal své vyprávění jeden z mladých
studentů a pokračoval: "Děda měl už dost přes osmdesát, na bezpečnostní pomůcky
si nepotrpěl a tak se stalo, že si pilou prořízl stehno. Rána byla hodně velká,
krve dost, ale děda na věc pohlížel optimisticky. Nejprve pronesl, že to možná
sroste aj samo, posléze vyhodnotil, že bych mohl vzít nejaků niťu a zašit to
já, což jsem kategoricky odmítl. Nakonec kapituloval a dovolil, že mohu zavolat
sanitku. Než pomoc přijela, dobelhal se ještě pro láhev slivovice, pořádně si
zavdal, aby se mu lépe čekalo na zdravotníky. Ti dědu převezli do nemocnice, na
chirurgii. Byl už večer, službu konal mladý lékař a při pohledu na dědovu sice
nepříliš hlubokou, ale velkou ránu omotanou hadrem, se mu viditelně orosilo
čelo, zalapal po dechu a vykoktal ze sebe něco o případné posile, kterou by měl
zavolat. Děda lékaře ujistil, že to nebude třeba, že něco vydrží a on se
procvičí. A na důkaz vážnosti svých slov lékaři nabídnul slivovici. Doktor se
poprvé usmál se slovy, že by rád, ale nemůže. ´Tak poď, idem na to!´ zavelel
děda, mávnul rukou na znamení, že desinfekci má svoji, polil ránu slivovicí,
lupl si také a doktor začal šít. Stehů bylo hodně, ale vždy když to lékař chtěl
vzdát, jej povzbudil dědův pokyn ´ogaro šij!´. Termín na vytažení stehů,
určený vyčerpaným lékařem, děda odmítnul. Prý si je vytáhne aj sám, pokud to
dřív nepraskne. Neprasklo, zahojilo se, snad i díky valašskému penicilinu. Rád
vzpomínám. Děda mi chybí, možná i proto rád pracuji se seniory," uzavřel
mladík.
Domovinka. Místo, kde se senioři někdy doslova vracejí do života po době, kdy byli nějaký čas sami, bez kontaktu se svými vrstevníky. Je povzbuzující sledovat, jak se jim v centru vrací životní jiskra, jak jsou spokojeni. Kromě takového setkávání a vzájemného obohacování se, jsou vítanými hosty v centru denních služeb pro seniory také studenti zdravotnických a sociálních škol, kteří zde konají praxi. Mezigenerační setkávání je velkým přínosem pro obě strany. Je jistě obohacující, když se mladý člověk setkává se seniory. A pokud i vyrůstá s prarodiči, je to většinou na jeho vztahu ke starým lidem znát. Tak jako u mladíka, který uživatelům v centru předal tento svůj příběh. Požehnaný čas prázdnin přeje Noela